Saturday, January 18, 2020

vzpomínám si dost jasně na chvíle, kdy jsem byla opravdu upřímně šťastná. vždycky to byly jen krátké momenty, nikdy ne žádné období. a pro tyhle okamžiky štěstí já žiju.

východ slunce ve španelsku s kamarády po mém boku. s klidem na duši. fascinovaně jsem pozorovala můj první východ slunce.
nebo má první upečená veganská bábovka.
tři orgasmy během jednoho láskyplného sexu.
nebo to, když mi někdo blízký řekně, co pro něj znamenám. nebo když se na mě někdo obrací s žádostí o pomoc nebo radu.
probouzení po dlouhém vydatném spánku do slunečnho dne.
jaro.
nebo když nečekaně dostanu květinu. nebo pusu.
když mi kolemjdoucí jen tak daruje úsměv. snídaně do postele. 
vůně čerstvě namleté kávy. pastelové barvy. noční koupání bez plavek.
dlouhé, horké koupele. takový ten upřímný smích, ze kterého bolí břicho.
zapomenutý nevyvolaný film. čerstvě povlečené peřiny. zamilovanost. láska.
spontánní výlety. nebo koncerty. úspěchy mých přátel. pochopení mých přátel.
možnost žití a bytí. trsy borůvčí uprostřed krásného lesa.
filmy, které mě rozbrečí dojetím. babiččina náruč. hra na klavír.
vůně starých knih. vůně skořice. léto. 
horká polévka na horské chatě. pevná objetí. pusa na čelo. příroda.
jízda na koni po nekonečných loukách. mořské vlny. schieleho obrazy.
otevřená a jasná mysl. ta má.
to mě dělá šťastnou nejvíc a taky to nejvíc postrádám.

No comments:

Post a Comment